O Collegiu 2006

Končí neděle 26. listopadu 2006. Sedím ve vlaku. Jedu domů. Vracím se z posledního víkendu naší instruktorské lesní školy a mám pocit, že něco končí. Ano, končí „pravidelné“ setkávání s partou skvělých lidí, kteří vytvořili úžasné společenství. Ale před námi se něco otvírá. Je to pro mě ještě mlhavá představa, co bude dál. Možná bude… Možná. Takto bych neuvažoval, kdyby se parta instruktorů nerozhoupala a nepřipravila pro nás ILŠ. Připravili pro nás 3 víkendy a letní běh – 20 dnů.

Když jsem se hlásil, měl jsem obavu. Nevěděl jsem, jak bude vypadat „duchovní život na ILŠ“. Budu-li mu rozumět, zda mě osloví, zda porozumím,… Otázek bylo mnoho a odpovědí se mi nedostávalo. Proto jsem byl mile překvapen po prvním setkání v drsné krajině Žďárských vrchů, kdy se mé obavy začaly pozvolna rozptylovat. Program byl různorodý, šli jsme z akce do akce a přitom to prožívali naplno. Krásným zážitkem byla imatrikulace v temných prostorách klášterního kostela ve Žďáru nad Sázavou, kde s tmou bojovalo několik svící. Příjemným zjištěním pro mě byl přístup instruktorů k problematice „duchovního života“. Místo přednášek, které jsem předpokládal, jsme byli zcela přirozeně zataženi do víru her a povídání. Bloky vyhrazené pro prof. Jana Sokola a otce Ladislava Simajchla, kdy jsme naslouchali, ptali se a společně se smáli, nám vyvstávají z naší paměti i dnes.

Letní běh na Selešce v Lužických horách nám přál i nepřál. Počasí, kterému nelze poručit, se v prvních dnech neumoudřilo a stále pršelo. My byli nuceni většinu času trávit v budově uprostřed lesů! Z jiného pohledu však mohu říci, že nepříznivé počasí naše společenství dále sbližovalo. Programově směřoval letní běh k instruktorským metodám a dramaturgii. Za velký přínos považuji, že jsme měli pevný čas na praktické aplikování nabytých informací. Bylo úžasné v průběhu týdne spolupracovat v úzkém kolektivu frekventantů, kde jsme dostali prostor k diskuzi, názorové konfrontaci a vlastní tvorbě na připravovaném letním kurzu. Snad nebudu přehánět, když prohlásím, že spolupráce „Plzeň – Ústí – Jablonec“ proběhla perfektně. Pod dohledem instruktorů „jsme vypotili“ náplň letní akce, kterou bychom chtěli sami prožít:-) Jako „nevěřící“ skaut jsem ocenil připravené bloky s duchovním programem, který se snažil opustit křesťanskou terminologii a praktiky. Účastnili jsme se tak programů, kdy jsme se bavili, zamýšleli, diskutovali, poslouchali o životních zkušenostech, cestách a možnostech. Cítil jsem se velmi dobře v této „nábožensky nejednotné skupině“, protože nedocházelo k vyvyšování, uzurpaci pravdy a dogmatismu.

První podzimní setkání proběhlo v kolébce českého skautingu – na Orlovech. Jak jedinečné místo pro procházku po okolí s duchovním otcem Collegia br. Petrem Hájkem – Balúem, který nás svým přitažlivým vyprávěním přímo omámil. Z programu bylo cítit, že se ILŠ chýlí k závěru. Přednášky uzavíraly rozsáhlá témata. My - frekventanti jsme představovali plody naší práce a ukazovali ostatním jednu z možných podob duchovní cesty. Jak ji každý z nás považoval za vhodnou.

Víkend, uzavírající celý dlouhý běh, se konal v Praze na Hradčanech. Odehrával se v náladě a radosti, kterou mají přátelé, když se po dlouhé době sejdou. Závěrečným aktem po večerní předehře bylo předávání instruktorských kvalifikací v katedrále sv. Víta.

Přeji instruktorskému sboru, aby vydržel pospolu a v příštím běhu, který se uskuteční v roce 2008, opět obstál a stmelil další partu lidí - alespoň jako letos, kdy mě nadchl.

Sedím ve vlaku a zrovna projíždím tunelem. Jak symbolické! Cosi bylo a skončilo, jako ILŠ Collegium v roce 2006. A něco bude. Co? Kdo ví… Jen doufám, že při tom budu moci prokázat, že informace, zážitky a dovednosti nabyté v průběhu akce mají svou váhu a jsou využitelné. Věřím, že dostanu šanci, abych je předal dál.

Karel Opočenský – Bobr

ILŠ Collegium 2006

verejnost/clanek_o_tom_jake_bylo_collegium_2006.txt · Poslední úprava: 2012/02/01 23:53 autor: opicak
Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0