Collegium

Něco víc o instruktorech

Abychom lépe představili instruktory Collegia, nabízíme experimentální vhled, doplňující to základní ;] Instruktoři dodali jeden a více předmětů, které jsou jim blízké v jejich (ne)všedním živote. Popřípadě blízké tomu, co mají v rámci lesní školy na starost. Zde je výsledek experimentu i s podrobnými popisky. Obrázky i text budeme průběžně doplňovat…

Laky

Hodinky, protože se neustále potýkám s časem a baví mě jej překonávat, když jej jednou za čas přemohu, tak šáhnu po vinné vývrtce a užívám si příjemné chvíle v příjemné společnosti. Další nezbytnou součástí je nůž, neberu jej jakožto znak správného mužem za každého času i počasí, ale jako nástroj, který s sebou vozím po mnoho let a který mě nikdy nezklamal.

Mukóki

Můj je deník v hnědé kožené vazbě (zavřená kniha asi uprostřed fotky). Kromě toho, že mi připomíná místa, která jsem navštívil, a lidi, se kterými jsem se setkal, je také místem po poznamenání některých úvah, nápadů, inspirace. Nápadů si vážím. Už v tom slově ná-pad je ukryto, že je to něco, co nám není zcela k dispozici. Nemůžeme si říci: „Teď dostanu nápad.“ Spíše se může stát, že na nás nějak padne, napadne. Podobně to vystihuje z latiny odvozená in-spirace: v-dechnutí. Na deníku mám položené barevné průhledné polepovací záložky. Používám je při četbě nejrůznějších textů a snaze z nich něco získat. Myslím totiž, že samotné čekání na nápad přeci jen nestačí. Ještě mám na fotce shinai, což je cvičná varianta japonského meče. Ale o tom třeba někdy jindy.

Nibowaka

Nebudu vám prozrazovat, co to jméno v řeči myanoských Sinawů znamená. Rád jsem v přírodě nebo u hořícího krbu, rád hraji na kytaru nebo bubnuju na buben. Nevím, jaká povzbuzení se tají v rytmickém tam-ta-tam, ale tajemná síla je jednou zde a moudrý člověk nepátrá po její příčině. Přijímá její pomoc, aby ho vedla k vítězství - ať je to král velící vojsku, kazatel vedoucí zástupy nebo indiánský kouzelník utvářející rudochův život. A léta otevírám Bibli, Knihu knih, abych v ní hledal, abych lépe viděl a slyšel, abych si mohl sáhnout a žít. I tady ponechám prostor zvědům-stopařům, která kniha, kapitola a verš jsou otevřeny. Tím neříkám, že už jsem za vodou. Někteří dokonce říkají, že se mi zašpičaťují uši, tak nevím, jestli jako elfům a nebo jako vlkům. V každém případě bez jedněch si neumím představit Středozemi a bez těch druhých ekosystém. Že jste se toho ale dozvěděli? Nezbývá, než se přihlásit na ILŠ Collegium.

Opičák

Ke mě patří tři barevné míčky a lékárnička. Míčky to nejsou ledasjaké - jedná se o žonglovací náčiní, které se pozvolna učím používat. Zatím jen tak pro zábavu, ale na druhou stranu člověk nikdy neví, kdy přijde vhodná chvíle vydat se s cirkusem do světa ;] Na Collegiu jsem mimo jiné zdravotník - od toho ta lékárnička. Umím ošetřit drobné oděrky, KPR dávat až 45min. a v případě psychického vypětí se mi můžete vyplakat na rameno. Nicméně doufám že nic z toho nebude potřeba ;]

Racek

Ještě podrobný popis nedodal, ale vězte že ta vařečka spojuje Racka s kuchyní, třeba vám později prozradí i něco víc…

Roman

Protože dělám v obchodě, na focení jsem si vzal telefon a diář. Pro úspěšný byznys je samozřejmě potřeba mnohem víc ale to se špatně fotí. Mimo jiného jsem nadšený introvert a proto víc nedoplním, abych si nezkalil pečlivě pěstovaný imidž :)

Vítek

Já jsem se rozhodl představit málou – buddhistickým růžencem o 108 + 1 korálech. Chci tím vyjádřit, že se cítím být na duchovní cestě. Mála společně s khatagem – bílou šálou, kterou darujeme na důkaz úcty, naznačuje, že moje cesta vede přes studium východního způsobu myšlení. Také upomíná na několik cest, které jsem tím směrem podnikl a jak doufám, ještě podniknu i ve svém fyzickém těle. Je to svět, jehož přítomnost i minulost, realita i mýtus, mě současně fascinují i učí, co je v životě podstatné. A to mi činí velkou radost.
A protože nejen radostí je člověk na tomto světě živ, tak ke mně patří také ukazovátko, kterým se hlásím ke kantorskému stavu. Ukazovátko, které umí usměrnit pozornost. Po dobrém nebo po zlém – pro obojí se hodí a obojí má ve výchově a vzdělávání sebe sama i druhých svůj význam. Záleží na okolnostech.

Veronika

Za mne je tu část lidového kroje. Ráda kroje nosím a ráda tančím. Ale kroj je pro mne i symbolem tradic, ke kterým mám úctu a snažím se je (i ty lidové) uchovávat a ctít. Také je pro mne i symbolem zručnosti (protože jeden kroj jsem si sama ušila), stejně jako ruční práce na jiných lidových řemeslech, kterým se věnuji. A i mé ruce jsou tím, co Collegiu chci přinést.

Velká Sůva

Trefa do černého.


verejnost/instruktori_neco_vic.txt · Poslední úprava: 2012/03/10 12:26 autor: Opicak
Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0