Podmínky absolvence ILŠ Collegium jsou podrobněji stanoveny v úkolech, jejichž plnění v rámci školy sledujeme. Konečné rozhodnutí o udělení instruktorské kvalifikace však vždy stojí na zkušební komisi složené z instruktorů ILŠ.
Příprava vzdělávacího programu
Jednu z klíčových linií lesní školy tvoří vzdělávací programy pokrývající hlavní instruktorská témata. Tyto programy připravují účastníci lesní školy v malých pracovních skupinách pod vedením instruktora a realizují je v rámci letního běhu školy pro ostatní účastníky. Každá skupina má svůj tematický balíček a několik vyhrazených časových bloků v harmonogramu školy rozdělených do více dní. Jejím úkolem je rozmyslet a připravit svůj program po obsahové i metodické stránce tak, aby co nejlépe využil dané podmínky k rozvoji instruktorských kompetencí účastníků. Záleží na každé skupince, jak si rozdělí a zorganizuje práci na přípravě. Prostor pro ni bude už v průběhu přípravných víkendů, počítá se však i s intenzivní přípravou v mezidobí. Ačkoli za vzdělávací program zodpovídá celá pracovní skupina, z hlediska absolvence sledujeme u každého účastníka jeho zapojení v následujících parametrech:
- Každý v průběhu realizace programů své skupinky vede souvislou samostatnou aktivitu, při níž formuluje a předává vzdělávací obsah ostatním. Dodrží přitom plánovaný čas a obsah. Cílem je prokázat rétorické schopnosti a schopnost předat sdělení.
- Každý vede alespoň jednu vzdělávací aktivitu odpovídající jasně vymezenému záměru v rámci tematického celku (např. skupinová diskuse, aktivita se zamyšlením, dílna, reflexe, diskuse s hostem, hra s dopadem na skupinovou dynamiku). Cílem je prokázat schopnost zrealizovat aktivitu tak, aby jí byl naplněn vytyčený záměr.
- Každý se dále smysluplně zapojuje v přípravě a realizaci programu dle potřeby a domluvy v pracovní skupině. Jinými slovy: při skupinové spolupráci nalezne aktivní a plnohodnotnou roli a předvede schopnost konstruktivní spolupráce s druhými.
- Výstupem práce skupiny je kromě samotné realizace programů v rámci skupinky rovněž písemná příprava jejich obsahové i metodické stránky. Na obou částech písemné přípravy musí mít každý člen pracovní skupiny zjevný a ucelený podíl.
- Každý účastník v rámci písemné přípravy prokáže, že rozumí základním dramaturgickým úvahám skupiny, tj. ví, co je jeho zadáním (cílem), na co navazuje a jak bude navázáno na něj, je si vědom smyslu své části v rámci celku. Dokáže samostatně odpovědět na otázky týkající se logiky a stavby celé skupinkové programové linie.
Sebehodnocení instruktora
Ideální požadavky na skautského instruktora jsou vyjádřeny v profilu instruktora, který je součástí skautského kompetenčního modelu, a tedy také řádu pro vzdělávání. ILŠ Collegium se v rámci svých časových možností snaží poskytnout prostor pro rozvoj řady instruktorských kompetencí, jejich úroveň ale z velké většiny neověřuje žádnou zkouškou. Z hlediska absolvence je pro nás klíčová schopnost sebehodnocení instruktora, tedy jeho schopnost formulovat, jak si vzhledem k jednotlivým kompetencím stojí a jakým způsobem by je chtěl dále rozvíjet.
Sebehodnocení provádí účastník samostatně a průběžně je konzultuje se svým doprovázejícím instruktorem.
Aktivní účast na všech částech ILŠ a včasná komunikace
Realizace (výstupy) jednotlivých úkolů budou tvořit důležitou součást programu ILŠ. Jejich příprava proto počítá s průběžnou komunikací mezi frekventanty a instruktory. V této komunikaci bude důležitá dochvilnost (dodržování termínů). Považujeme ji za podstatný projev zodpovědného instruktorského přístupu. Každý instruktor musí průběžně komunikovat se svým týmem, aby bylo zřejmé, že přípravy probíhají podle plánu a že je možné se na něj spolehnout. Instruktor, který nekomunikuje, ale pouze přijede na kurz, kde nějak na místě dotvoří svůj program, je překvapením, na kterém nelze stavět.
Pochopitelně může nastat situace, kdy někdo z vážných důvodů některý termín nestihne. Pak je na něm, aby tuto situaci přiměřeným způsobem a nejlépe v předstihu řešil. Termíny je vhodné si osobně stanovovat s rezervou, neboť ty oficiální jsou v rámci školy nepřekročitelné.
Nedochvilnost a špatná komunikace v průběhu ILŠ jsou vnímány jako problém, který se neslučuje s přiznáním IK.
Osobnost instruktora
Osobní rozhovory
Za důležitou součást instruktorství pokládáme úsilí o osobní rozvoj a schopnost klást si podstatné otázky týkající se vlastní instruktorské cesty, výchovy či vzdělávání. Proto se na Collegiu snažíme společně tvořit takovou atmosféru, v níž je nejen možné, ale i žádoucí zapříst s druhými rozhovor týkající se právě takových otázek. Jakkoli nejde o nic měřitelného ani vymahatelného, ze zkušenosti považujeme za přínosné vytvořit pro takové rozhovory prostor také tímto absolventským úkolem:
Každý účastník vede alespoň jednou v průběhu lesní školy individuální rozhovor na vážné (duchovní, osobní, …) téma s instruktorem (instruktorkou) dle své vlastní volby.
S ohledem na charakter tohoto úkolu nestanovujeme žádné další parametry tohoto rozhovoru – ten má zkrátka jen proběhnout.
Reflexe a zpětná vazba
Jedním z úkolů instruktora je hodnotit účastníky svého kurzu jak z hlediska absolvence, tak z hlediska jejich osobního růstu. Stejně tak musí každý instruktor umět přijmout zpětnou vazbu a vyvodit z ní pro sebe adekvátní důsledky. Je to jedním z důvodů, proč na Collegiu věnujeme poměrně značný prostor reflexím, které mají (možná oproti zažité konvenci) leckdy i hodnoticí charakter. Váže se k tomu samostatný absolvenční úkol:
Každý účastník předvede schopnost přijímat i dávat hodnoticí zpětnou vazbu.
Znamená to aktivně se účastnit společných reflexí, tedy také do nich vstupovat svým hlasem. Ze zkušenosti víme, že tento úkol, jakkoli může vypadat na první pohled nenápadně, přináší obvykle pro celou skupinu jistou zátěž. Collegium se proto snaží nabízet prostor k tréninku těchto dovedností a vůbec k hledání vhodných podob reflexe tak, aby byly prospěšné skupině i jednotlivcům.